„Jednou z institucí, s níž spolupracujeme, je Národní muzeum v přírodě, příspěvková organizace. V roce 2016 jsme pro jejich expozici vesnické hospody v areálu Valašské dědiny komplexně restaurovali orchestrion Klepetář, který každoročně před zahájením návštěvnické sezóny dolaďujeme. Ve stejném areálu, konkrétně v objektu školy z Velkých Karlovic, jsme provedli celkové vyčištění a zprovoznění klasického harmonia tak, aby bylo možno jej používat při programech Valašského roku v rámci povídání o výuce ve vesnické jednotřídce na konci 19. Století.„
Orchestrion Klepetář v hospodě ze Zděchova
V roce 2016 realizovalo Valašské muzeum v přírodě ve spolupráci s varhanářem panem Jiřím Červenkou z Lanškrouna – Jakubovic rozsáhlý restaurátorský a konzervační zásah na orchestrionu Klepetář, který do muzejních sbírek darovali v roce 2002 potomci rodiny Terrichovy z Paskova. Na restaurování poskytlo prostředky Ministerstvo kultury České republiky v rámci dotačního programu Integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví v celkové výši 125.000 Kč.
Orchestrion Klepetář je představitelem velkých mechanických hudebních automatů, s nimiž se od konce 19. století setkáváme i na Valašsku v mnoha hostincích, kavárnách a společenských sálech. Uměly napodobit malý orchestr a následné čtvrtstoletí se bez nich neobešla jakákoliv lidová zábava, tancovačka. Popularitu jejich produkcí pozvolna ukončil až nástup gramofonů, rozhlasu a kinematografie.
Muzejní exemplář byl vyroben po roce 1908 a lze ho označit již za produkt větší tovární výroby, kdy obchodní strategii od menších výrobců hudebních nástrojů a reprodukční techniky přebírají iniciativní obchodníci. Nejznámějším českým prodejcem u nás se stal pražský obchodník židovského původu Hynek Klepetář (1858–1939), přičemž také v našem případě jeho značka zastínila původního výrobce Továrnu na orchestriony firmy Jebavý z Trutnova.
Základem orchestrionu je pianový mechanismus se strunami doplněný dvojicí bubínků, činelem, trianglem a xylofonem. Hudební melodie, přesněji jejich notové zápisy jsou zaneseny prostřednictvím skobiček a kolíčků na výměnné válce. Orchestrion má válce 2 a na každém je 8 písní převážně z repertoáru Karla Hašlera. Celý mechanismus se spustí vhozením mince: roztočí se válec a jednotlivé skobičky pak rozpohybují příslušnou mechaniku kladívek, bubínků atd. Mechanismus je poháněn tíhou 85kg závaží, které se točením kliky vytahuje do výšky.
Dřevěná skříň orchestrionu je samostatnou prací nábytkového truhláře. Svou výzdobou, dýhováním, plastickými římsami, dekorovanými sloupky i mosazným kováním, odpovídá secesnímu stylu. Je čtyřdveřová, přičemž pro výplň horních dvířek bylo využito vitráží a podmaleb na skle s motivy Hukvald a Štramberské trúby.
Orchestrion je v současnosti funkční a návštěvníci muzea ho mohou nalézt v areálu Valašské dědiny v expozici Hospody s kupeckým krámem ze Zděchova. Připomíná zde časy její největší slávy, kdy ji provozovali hostinští Seidlovi a v rohu místní nálevny stával dle vzpomínek zděchovských pamětníků manželů Ezechýlových také tzv. koníček, jako jediná hudba, kterou zde bylo možno slyšet, jelikož žádní lidoví muzikanti se zde nescházeli…
Seznam písní:
- Nepůjdeme domů až ráno v šest (pochod)
- Kde je moje máma (pochod)
- Když mě má panenka nechce ráda mít? (šchimy)
- Každá panna, která počká (polka)
- Až já půjdu do nebe (polka)
- Když muzika začne hrát (valčík)
- Zlato a stříbro (valčík)
- Dej mi na to ruku (mazurka)
Zpracovala: Mgr. Jana Tichá, Valašské muzeum v přírodě 2017
